Plán B

1) Veronika Šrek Bromová

kostel Povýšení sv. Kříže
GPS: 49.870913N, 16.314248E

2) Martin Dašek

chrám Nalezení sv. Kříže
GPS: 49.872766N, 16.313197E

3) Jiří David

Jiráskova ul.
GPS: 49.872341N, 16.312031E

4) Jan Haubelt

park za Smetanovým domem
GPS: 49.872755N, 16.307116E

5) Anna Hulačová

zámecké arkády
GPS: 49.873364N, 16.312880E

6) Matyáš Chochola

Smetanovo náměstí
GPS: 49.870691N, 16.310968E

7) Ladislav Jezbera

Jiráskova ul.
GPS: 49.873198N, 16.311627E

8) Jiří Kovanda

fasáda klubu Kotelna
GPS: 49.873940N, 16.306853E

9) Petr Kvíčala

Klášterní zahrady
GPS: 49.871643N, 16.313062E

10) Dominik Lang

I. zámecké nádvoří
GPS: 49.873025N, 16.312923E

11) Richard Loskot

Zámecký pivovar
GPS: 49.872768N, 16.313226E

12) Jakub Nepraš

chrám Nalezení sv. Kříže
GPS: 49.872051N, 16.312416E

13) Kateřina Vincourová

Klášterní zahrady
GPS: 49.871304N, 16.313856E

14) Vladimír 518

zámecký park
GPS: 49.873824N, 16.314159E

(1977) je absolventem ateliéru Veškerého sochařství u Kurta Gebauera. Pracuje s fotografií a objekty konceptuálním způsobem, který spočívá ve hře s iluzí, která má v jeho díle různé roviny. Někdy se jeho práce pohybuje na hranici viditelnosti jako například v případě přesazeného pařezu nebo výroby paruky z vlastních vlasů. Do Litomyšle doputoval jeho objekt Velká kůže, vytvořený v loňském roce pro galerii ve veřejném prostoru Proluka v Praze. Obří růžová košile ušitá z látky na ložní prádlo v kontextu živého města připomíná možnost, jak lze lidsky vyrůst.

(1984) je výraznou sochařkou, která jako jedna z mála tematizuje české lidové tradice a venkovské rituály s charakteristickým naivizujícím rukopisem. V roce 2016 byla ve finále Ceny Jindřicha Chalupeckého, poté ji začala zastupovat prestižní galerie Hunt Kastner a autorka se stal známou a vyhledávanou i v zahraničí. Na SVL prezentujeme její křehký reliéf Návrat z mise z roku 2018, na němž Hulačová zpodobňuje dvě venkovské „hobby“ figurky dvou včelařů, kteří se vracejí z meziplanetární úspěšné mise, která nám přináší potřebnou naději v složité době.

(1986) patří k umělcům, kteří se rádi kriticky vymezují, rádi provokují společnost a porušují pravidla korektnosti. V roce 2016 se stal vítězem Ceny Jindřicha Chalupeckého a ve stejném roce už dominoval se svou performancí a instalací na mezinárodní přehlídce Manifesta 11 v Curychu. Do Litomyšle je přemístěno jeho nabourané porsche, které bylo součástí Chocholovy samostatné výstavy v Galerii výtvarného umění v Hradci Králové. Autor ho nazval Střet civilizací a je možné ho vnímat jako civilizační memento mori v době krize velmi aktuální.

(1976) pracuje s minimalistickými objekty a instalacemi v duchu italského hnutí Arte Povera. Využívá rád obyčejné a přírodní materiály, využívá jejich materiality a světelných vlastností. Jeho objekty vznakají často jako dialog s konkrétním prostorem a situací. Pro Litomyšl vytvořil aktuální objekt s politicko-epidemiologickým obsahem; v Jezberově tvorbě výjimečné dílo. Otevírá otázky nacionalismu a sobectví v krizové době, na selhání a objevování nových elit, ale ponechává ve své abstraktnosti divákovi možnost volného čtení.

(1953) je legendou českého akčního a umění. Jeho akce spočívají především v jemných poetických, ale i kritických intervencích do veřejného prostoru, ke kterým původně zval jen pár zasvěcených diváků a proto dnes existují jen ve formě fotografické dokumentace. Jmenujme aspoň divácky nejpopulárnější akci líbání návštěvníků galerie přes sklo, která měla premiéru v Tate Gallery. Díky svým zahraničním úspěchům je Kovanda stále jedničkou uměleckého žebříčku Art Index. V Litomyšli pouhou záměnou písmen v názvu rockového klubu stvořil lyrický komiks.

(1960) proslul jako umělec ornamentu. Ve své tvorbě jej minimalisticky zkoumá v nesčetných variantách a v základní barevnosti, aby všem dokázal, že výrok architekta Adolfa Loose „ornament je zločin“ pro umění neplatí. Právě dekorativnost v nekonečné řadě možností je důvodem, proč má Kvíčala tolik realizací ve veřejném prostoru – a to nejen v Brně, kde působí. Pro SVL znovu vztyčil svou zničenou Velikonoční sochu, jejíž ornament tvoří jednoduchá dřevěná mříž pnoucí se vysoko k nebesům jako rozhledna pro malé živočichy, kteří nikdy neviděli Litomyšl z výšky.

(1980) je mezinárodně známý sochař, který zastupoval Českou republiku na Benátském bienále v roce 2011, od roku 2012 je vedoucím ateliéru sochařství na pražské UMPRUM a v roce 2013 se stal laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého. K jeho charakteristickým postupům práce patří site specific instalace, které vytváří v reakci na dané prostředí. Tak se ujal také projektu pro Litomyšl, který se nese v duchu letošního tématu naděje. Vybral si ve městě místní specifika jako například zámecká sgrafita a s těmito symboly pracoval ve stále se proměňujícím sociálním díle, do něhož zapojuje všechny kolemjdoucí.

(1981) pracuje s videem a proslavila ho především experimentální forma promítání speciálně vytvořených filmových materiálů na 3D objekty, které realizoval pro konkrétní prostory jako třeba Novou scénu Národního divadla. Monumentální architektura chrámu Nalezení sv. Kříže jej inspirovala k vytvoření animace Metropolia na jeho stropě. Animace představuje jakýsi zesilovač duální energie velkoměsta. Abstraktní formou znázorňuje příběhy a procesy, které jako filmovou koláž vnímá divák z odstupu a tak mu umožňuje reflektovat současný hektický život.

(1968) se jako první žena stala v roce 1996 laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého. Její tvorba je charakterizována často přívlastkem ženská. To se však týká témat, nikoli razantního provedení. Pozornost publika upoutala už v 90. letech svými monumentálními nafukovacími objekty. Postupně se vydala cestou zjemňování a překvapuje „kresebnými“ sochami vytvořenými z různých téměř neviditelných materiálů. Pro Litomyšl vznikl nový objekt, kde na vysokých tyčích levitují dámské nožky symbolizující rovnováhu a napětí možných konců a zároveň velké životní naděje.

(1978) je všestranný umělec, rapper a nakladatel. Vystupuje jako zpěvák, tvůrce komiksů a ilustrátor, proslavil se realizací knižní řady Kmeny v labelu Bigg Boss věnující se vizuálnímu stylu českých subkultur. Jeho projekty přesahují různé obory a často jsou spojené se zvědavým průzkumem fenoménů spojených s nedávnou historií výtvarné scény. Tak vznikla i jeho kniha zapálených rozhovorů s výtvarníky Obsese a nebo také video Interpretace černobílých struktur Zdeňka Sýkory, v němž společně s Davidem Vrbíkem analyzoval malby známého českého umělce.