Renomovaný český barokní orchestr Collegium 1704 vystoupil u příležitosti stého výročí konce první světové války a stého výročí vzniku samostatného československého státu v nejdůležitějším křesťanském kostele na světě. Před zaplněnou římskou bazilikou sv. Jana v Lateráně odehrál dvě monumentální barokní díla – Te Deum od J.-B. Lullyho a Missu Salisburgensis českého rodáka H. I. F. Bibera. Koncertu přihlíželi významní hosté včetně kardinálů Pietra Parolina, Angela De Donatise a Dominika Duky, diplomaté, politici a mecenáši.
Koncert se konal 25. října díky společnému úsilí Collegia 1704, českého nadačního fondu Bohemian Heritage Fund, francouzské státní organizace Château de Versailles Spectacles, velvyslanectví České republiky při Svatém stolci, velvyslanectví Francouzské republiky při Svatém stolci a velvyslanectví Evropské unie při Svatém stolci. Na koncertu se sešli významní zástupci Vatikánu, jako je kardinál a státní sekretář Pietro Parolin, kardinál a generální vikář římské diecéze Angelo De Donatis či kardinál Dominik Duka. Kromě velvyslanců pořádajících stran, tedy České republiky, Francie a Evropské unie, si koncert nenechali ujít ani velvyslanci několika desítek dalších zemí, zástupci České republiky v čele s ministrem kultury Antonínem Staňkem, či významní soukromí mecenáši kultury. Koncert, jenž natáčela prestižní televizní stanice Mezzo, sklidil mezi diváky obrovský úspěch, který vyvrcholil ve dva příádavky.
Římský koncert byl vyvrcholením společensky i diplomaticky významného evropského turné k výročí 100 let od konce 1. světové války a založení Československa. Před ním Collegium 1704 program představilo v katedrále sv. Víta na Pražském hradě, v královské kapli ve Versailles a v Annenkirche v Drážďanech.
Missa Salisburgensis à 53 voci, mistrovské dílo českého rodáka ze Stráže pod Ralskem, vzniklo v roce 1682 jako majestátní hold připomínající výročí 1100 let od založení salcburské diecéze. Skladbu, která je pokládána co do velikosti obsazení za nejobsáhlejší barokní partituru, představí orchestr českému publiku na svou dobu neobvykle početném a komplexním obsazení se dvěma osmihlasými sbory, šesti instrumentálními ansámbly a šestnácti sólisty. Maximálním využitím instrumentálního a prostorového potenciálu vzniklo dílo výjimečně monumentálního charakteru předurčené k uvádění při slavnostních příležitostech. Te Deum LWV 55, vrcholný příklad francouzského žánru „Grand Motet” doby Ludvíka XIV, je nejslavnější církevní skladbou Jeana–Baptisty Lullyho, která vznikla v roce 1677 při příležitosti křtu jeho prvorozeného syna. O 10 let později se Lullymu stala tato skladba osudnou – během jejího provedení si skladatel poranil nohu a na následky zranění o několik měsíců později zemřel. Početným obsazením je Te Deum dílem rovnocenným Biberově salcburské mši – během Lullyho života byla skladba údajně prováděna v počtu až 120–150 hudebníků.
Vedle Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 v čele s Václavem Luksem se na pódiu objevil věhlasný dětský sbor Les Pages du Centre de musique baroque de Versailles. Sbor vznikl v roce 1987 pod názvem Les Pages & les Chantres. Počtem členů a složením hlasů odpovídá chóru Královské kaple za vlády Ludvíka XIV. a k jeho poslání patří propagace francouzského hudebního dědictví 17. a 18. století. Pod taktovkou uměleckého vedoucího Oliviera Schneebeliho se Les Pages objevují na nejvýznamnějších festivalech barokní hudby ve Francii i v zahraničí (Arques-la-Bataille, Budapešť, Lanvellec, Praha, Postupim, Lucern, Lucemburk, Pontoise, Sablé, Vézelay ad.).
